The rule number 1 in lab: Never lick the spoon.

Bedřich a diverzita názorů

29. července 2017 v 21:35 | Ztracený Chemik |  Chemik mluví
Za poslední měsíc mě na Facebooku oslovilo několik mužů. Žádného z nich jsem nikdy neviděla, vlastně nemám nejmenší tušení, jak se ke mně dostali. (Oukej, asi to bude tou skupinou, ve který už pár měsíců jsem.) Nicméně všechna taková oslovení mají stejnou šablonu. "Ahoj krásko jak se máš" nebo "Ahoj kotě, moc se mi líbiš odepiš". Nic zvláštního, z dob svého pobývání na internetové seznamce znám nejrůznější úvodní fráze, a tak vím, co zhruba bude následovat potom. Není třeba snad ani dodávat, že součástí takovéto zprávy je zároveň i žádost o přátelství. Jelikož jsou někteří pánové studnicí kulervoucí logiky, vždy na zprávy odpovídám, dokonce i přijímám žádosti. Každý z těchto lamačů srdcí končí okamžitě v seznamu "omezeno", aby se neprocházel někde, kam nepatří. Jejich setrvání v seznamu přátel je nakonec ale kratší než šmikfik. Nebude tedy překvapením, že za stejně romantických podmínek jsem narazila na Bedřicha.


Bedřich sázel na jistotu a pokusil se mě okouzlit proude vědomí:
"terezko velice se mi líbí tvé názory opravdu rád bych si s tebou psal"

Oukej. Už jen formát zprávy dával tušit, že konverzace bude stát za to. Tak jsem na to přistoupila.
Bedřich začal od podlahy. Nejdříve se mě ptal, jaký mám názor na sporty. Bedřich je totiž velmi aktivní pán. Bedřich mě tedy začal přesvědčovat, že možnost sportovat je ten největší dar, jaký byl člověku udělen. Bedřich neuspěl. Bedřich tedy vytasil eso z rukávu. Hudbu.
Bedřich má rád kapelu Katapult. Bedřich na kapele Katapult obdivuje, jak dokážou oslovit nové a nové generace a jak jejich texty vypovídaj o životě (toto tvrzení ilustroval písní "Všechno nebo nic"). Bedřich, nevědomý mého textařského vzdělání, které zahrnuje i historický přehled jednotlivých hudebních žánrů od antické hudby až po metal, se mě tedy snažil ohromit svou schopností interpretace klišé textů a znalostí historie Katapultu. Ou-kej.
Když jsme si tento omyl vyjasnili, přešel Bedřich na mezihru "takové mladé, krásné a inteligentní děvče s tak obrovským rozhledem se dnes už nevidí". Bedřich opět neuspěl. A tak se Bedřich zeptal, co budu dělat následující den. Bedřich se dozvěděl, že si budu číst. Bedřich naposledy četl Honzíkovu cestu. Bedřich již steží udržoval moji pozornost, jelikož bylo deset večer. Bedřich chtěl na rozloučenou znát můj názor na politiku. Bedřich vyjmenoval čtyři politiky (Babiš, Zeman, Sobotka, Kalousek) a trval na tom, že mu expresně musím napsat svůj nazor na tyto čtyři politiky. Bedřich dostal, co chtěl. Bedřich mi dalších půl hodiny vysvětloval, proč jsou mé preference špatné, ale že mě omlouvá můj věk a má nezkušenost. Bedřich svůj monolog zakončil slovy, že mi chybí všeobecný rozhled.
Další den mě Bedřich přesvědčoval, že mám právo na odlišný názor než je ten jeho, ale že on má zkušenosti, které já nemám, a tak se mi je jako Bedřich Blahosklonný snaží předat. Vážně jsem se těšila na pádné argumenty, protože nic mě nepotěší tolik jako diskuze s oduševnělou protistranou, zvláště pokud má protistrana diametrálně odlišný názor, ale bohužel jsem se jen dozvěděla (opět), že mé preference jsou špatné, že jsem nezkušená, nemám všeobecný rozhled a podporuji alkoholika, protože "pan Zeman si občas dá skleničku, ale Kalousek je už dopoledne ožralej tak, že nemůže ani pořádně mluvit." Nedalo mi to a zeptala jsem se Bedřicha, proč mu tolik vadí, že mám odlišný názor. Bedřichovi to prý nevadí. Bedřichovi je ale jasný, že jsem zblbnutá mladá holka, který chybí rozhled a je manipulována médii, který se snaží na vyšší místa dosadit svý oblíbence (tím myslel Kalouska). Zkusila jsem to jinak a zeptala jsem se, proč se vůči mně chová tak povýšeně a považuje můj názor za tak podřadný. Bedřich nic takového prý nikdy nedělal, jednal se mnou naprosto slušně a s úctou, akorát že já jsem už trapná, jak opakuju pořád to samý a nechce se se mnou už bavit, protože jsem arogantní a omezená. Ouu-keeej.

Bedřich mě nasral. Tenhle přístup se totiž vyskytuje tak často, že je mi z toho až zle. Podle lidí jako Bedřich nemají mladí právo na svůj názor. Lépe řečeno, mladí lidé nemohou mít svůj názor, zvláště ten politický. A mě to vytáčí. Protože mladý člověk neznamená automaticky i zmanipulovaný člověk. Mladý člověk není politicky negramotný. Nejeden mladý člověk by se svými znalostmi z oblasti politiky mohl strčit nejednoho Bedřicha do kapsy. Jenže zatímco mladý člověk je otevřený diskuzi a nahlížet na věci z mnoha stran, takový Bedřich se mylně díky svému věku začne domnívat, že má patent na pravdu a zároveň lehce nabyde přesvědčení, že mladý člověk se k němu musí chovat slušně, protože "on je starší". To se pak není čemu divit, že mladí lidé ztratí pak veškerou chuť brát takové Bedřichy vážně a, bohužel, to s nimi odnesou i neBedřichové. Samozřejmě, že může být takový Bedřich i z řad mladých lidí, ale princip zůstává pořád stejný.
A tak vás prosím, buďte chytří, nebuďte jako Bedřich.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 31. července 2017 v 0:28 | Reagovat

Tvůj názor na Bedřichy je jistě též zmanipulovaný, protože médii nezmasírovaná "neovce" by jistě dokázala skutečné a nesporné kvality páně "patentního Bedřicha" ocenit :-). Au au, jak říkával pan Horníček. "Říká se, že s věkem přichází moudrost. Ale někdy, bohužel, přichází věk sám."

2 ztraceny-chemik ztraceny-chemik | 31. července 2017 v 19:44 | Reagovat

[1]: Tak tak. Asi si půjdu sednout před bednu, abych Bedřichy řádně ocenila :))

3 Marie Marie | Web | 14. srpna 2017 v 14:07 | Reagovat

Bedřich by si u mě našel místo v bloku, tam by mohl svá moudra cpát někomu jinému :D .
Ale skvělý článek, zasmála jsem se :D . Máš poutavý a moc pěkný styl psaní :)

4 ztraceny-chemik ztraceny-chemik | 29. srpna 2017 v 12:36 | Reagovat

[3]: Tak kde myslíš, že Béďa pak skončil :-D Jinak děkuji mockrát, teď nestíhám, tak na to trochu kašlu :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama